Budeme si pořád zpívat

(6. 10. 2019 - takové malé zamyšlení nad tím, jak se mne dotkla smrt pana Karla Gotta)

1. Zase jedna z ikon mýho mládí

odešla do historie,

tak snadno se ale nevytratí

z mysli známé melodie.

Nikdo nemládne a svět se mění,

mizí mi z něj pevný body,

vidím, že od mýho narození

uteklo nějak moc vody.

Ref: Ale budeme si pořád zpívat

ať máme či nemáme hlas,

k nebi se dívat, než přijde náš čas,

někdo mladší nahradí nás.

2. Pane Gott, přiznávám přede všemi,

že si připadám, jako vůl,

po vašem tenoru stýská se mi

teprve až když utichnul.

Ty písně pro mne tak běžný byly,

že jsem je skoro nevnímal,

teď vidím, jak se hluboko vryly

do všech chvil, co jsem prožíval.

Ref: Ale budeme si pořád zpívat

ať máme či nemáme hlas,

k nebi se dívat, než přijde náš čas,

někdo mladší nahradí nás.