Pusť trochu slunce do svých očí

(23. 11. 2017)

Pusť trochu slunce do svých očí

1. Když věci nejdou tak, jak bych si přál,

když stojím v půli a nevím jak dál,

když dost času ani sil už není

a i naděje už je na umření,

tak přes to všechno je mi proti mysli

užírat se smutkem pro nesmysly,

co se nedaří a co jsem kdy splet,

svůj samobol nechám až na onen svět.

R: Tak pusť trochu slunce do svých očí,

nikam nedojde, kdo nevykročí.

Nebreč, že tě smůla doprovází,

jen kdo nic nedělá, nic nepokazí.

2. Bláhový sny mi už vzala voda,

dávno nedoufám, že se to poddá,

dávno nevěřím, že se to změní,

přesto vím, že na tom nic zlýho není.

Protože život je i tak príma,

má dost krás, když si jich člověk všímá,

jen tu krásu občas nevidíme,

jsme jak slepí, když druhým závidíme.

R: Tak pusť trochu slunce do svých očí,

nikam nedojde, kdo nevykročí.

Nebreč, že tě smůla doprovází,

jen kdo nic nedělá, nic nepokazí.

3. Pochopil jsem, že je dobrý to znát,

či si připomínat písní, co snad,

když nenadchne, aspoň neurazí,

že jen kdo nic nedělá, nic nepokazí.